Pivní výlet do Brd. Skvělé pivo uprostřed krásné přírody

Další objevovací výprava za pivem začala v sobotu 21. září 2024 již před sedmou ráno, přece jen cesta k našemu cíli byla trošku komplikovanější, navíc jeden z vlaků postihla výluka. Do Jinců jsme dorazili náhradním autobusem po půl desáté. To již ale trojice statečných měla za sebou úvodní pivní testy – ve vlaku a na nádraží.

V Jincích jsme se ze zvědavosti zašli podívat do hotelu Kratochvíl, kde jsme díky časnější otevíračce stihli jedenáctku z pražského průmyslového pivovaru. Zajímavější ale byla samotná stavba i interiér podniku, který sice zažil slavnější časy před lety, stále ovšem má co nabídnout a my jeho pohostinnost rádi doporučíme dál.

To už nás ale očekával první důležitý bod akce. Družstvo průzkumníků s úderem jedenácté vkročilo do vrat restaurace pivovaru Malý Janek, v Jincích již zavedeného a známého místa. Tradiční postupné ochutnávání piv od nižší stupňovitosti – v Jankovi je skutečně bohatá nabídka a je z čeho vybírat. Z celkově velice zdařilé produkce jsme asi nejvýše hodnotili ejl Blondýna z bazénu a malinový kyseláč. Takové pivo prostě „baví“, jak se poslední dobou módně říká kupříkladu v kulinářských televizních pořadech. Musíme si trochu nasypat popel na hlavu, protože jsme ani nestihli ochutnat kompletní nabídku. To se v našem případě nestává často! Jenže na čepu toho bylo fakt hodně a už nás začínal mírně tlačit čas.

Mezizastávkou před dalším pivovarem byla Restaurace U Pstruha, kde jsme si chtěli dát broumského Matušku, který je v onom místě inzerován. Bohužel zrovna nebyl na čepu – dali jsme si místo něj plzeň, což jsme vyhodnotili jako nepovedenou volbu. Inu, když má pivní cestovatel zmlsaný chuťový aparát kvalitními pivy z minipivovarů (a domovarů), holt mu ani taková značka nemusí vždy sednout. Každopádně hospůdka moc pěkná, posezení venku mezi místními příjemné a ještě jsme mohli koukat na nohejbal.

Cesta brdskými stezkami pak pokračovala dál k pivovarské hospůdce Fenik v Ohrazenicích. Útulné prostředí, komunikativní pan domácí a k tomu úžasné pivo. Sice byly na čepu jen tři, ale všechny kousky parádní. Krásně plná desítka Céčko, skvělý klasický ležák Dřevorubec 12 i IPA, u níž vůbec nevadilo, že je servírovaná ve skle jako předtím uvedené „spodňáky“. Byla nám ukázána i pivovarská technologie, za což ještě jednou děkujeme. V takové hospůdce by se dalo sedět dlouhé hodiny, ale čas je neúprosný. A tak ještě jednu desítku na rozloučenou a šup zpátky do Jinců.

Ohrazenický Fenik si říká o to, abychom se tam vrátili. Vrátit se nám tentokrát podařilo k Malému Jankovi, kde jsme si zpestřili čekání na autobus další desítkou. Mimochodem taktéž výbornou.

Autobusem a vlakem jsme dorazili do Plzně, tam na skok do KMP a nějaké to pivo na uzavření bilance a poté již do našich domovů…

Pivní výlet byl jedním slovem povedený, piva z obou navštívených minipivovarů můžeme vychválit a jen doporučit. Skvělý zážitek, podepřený i krásným počasím a moc hezkou brdskou přírodou.